![]() |
Zastupitelstvo města Nový Jičín
|
Komunitní plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících na Novojičínsku na léta 2025-2026 dle příloh č. 1 a č. 2 předloženého materiálu.
Přílohy | |
1.
Komunitni_plan_odborna_verenost (Neveřejná, Bez osobních údajů) 2. Komunitni_plan_laicka_verejnost (Neveřejná, Bez osobních údajů) |
|
Materiál projednán: | Komise sociální a zdravotnická bude seznámena dne 05.12.2024 Rada města dne 20.11.2024 |
Předkládá: | Mgr. Stanislav Kopecký, starosta města, Vedení města |
Zpracoval: | Mgr. Daniela Susíková, Odbor sociálních věcí |
Důvodová zpráva: | |
Město Nový Jičín začalo komunitně plánovat sociální služby v roce 2004. Plánování rozvoje sociálních služeb je proces aktivního zjišťování potřeb osob v daném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů. Komunitním plánem tedy plánem rozvoje sociálních služeb se rozumí dle § 3 písm.h) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, výsledek procesu tohoto aktivního zjišťování. Jedná se o strategický dokument v oblasti sociálních služeb, jenž určuje, kterým směrem se budou rozvíjet sociální služby v daném regionu. Každý jednotlivý cíl, opatření, aktivita, která bude realizována s výrazným finančním dopadem na rozpočet města, v současné době je a i nadále bude jednotlivě předkládána orgánům města, s odkazem na plnění cílů v tomto dokumentu. Ač proces plánování sociálních služeb není pro obce povinný, ze zákona dopadá tato povinnost pouze na kraj, jedná se o významný nástroj pro regulaci a systémové uchopení sociálních služeb v území, kdy akcentujeme soulad se strategickými dokumenty kraje v této oblasti. Proces je postaven na vzájemné spolupráci všech aktérů (poskytovatelů sociálních služeb, města a obcí ve správním obvodu, uživatelů sociálních služeb i veřejnosti), kdy práce na tomto dokumentu v průběhu tohoto roku, byla opět v souladu s principy komunitního plánování, rozdělena do činností čtyř skupin/diskusních fór, dle jednotlivých cílových skupin (senioři, handicapovaní, rodina, sociální začleňování). Do celého procesu bylo zapojeno cca 70 osob, z toho více jak 50 velmi aktivních v průběhu celého procesu (zastupujících uživatele, poskytovatele sociálních služeb, zástupce neziskového sektoru, zástupce veřejného zadavatele i zástupce veřejnosti). Zároveň je třeba zmínit, že zástupci jednotlivých odborů MěÚ, organizačních složek či příspěvkových organizací města, mající v gesci danou problematiku, byli řádnými a aktivními členy těchto skupin (OŠKS, OB, MPNJ, SVČ Fokus, ProSenior apod). Výstupy do nového plánu byly tvořeny dle schválené Metodiky k určení priorit v oblasti sociálních služeb v procesu plánování sociálních služeb, kdy jednotlivé cíle jsou definovány jako popsání stavu, popř. problému, nastavené opatření a aktivity jsou možné způsoby jejich řešení, které se z pozice probíhajících procesů v sociální oblasti jeví jako nejefektivnější. |